Klub českých turistů a zajímavosti kolem založení v roce 1888

Klub českých turistů byl založen v roce 1888 skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka. Od počátku byl Klub velice aktivní - velice rychle vyrostla síť turistických ubytoven, vznikla hustá síť značených cest a řada předních osobností země si považovala za čest, že mohla být jeho členy. Dnes Klub českých turistů sdružuje téměř 40 000 turistů po celém Česku.

Jako první sportovní organizace byla založena tělovýchovná jednota SOKOL a to v roce 1862. Sokol pěstoval tělocvik s úmyslem posílit tělesnou i duševní stránku svých členů. Kromě gymnastiky organizoval Sokol i turistické výlety či setkání na zajímavých místech. Z této sportovní organizace vystoupili někteří jeho význační členové a ty se pak stali hlavními zakladateli KČT. K založení klubu přispěl i spolek Národní jednota severočeská. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace zvolil známého cestovatele, milovníka přírody Vojtu Náprstka.

Předseda Vojta Náprstek sice plnil svoji úlohu v čele Klubu českých turistů, ale předsednické místo již po půl roce opustil, neboť měl řadu dalších zájmů, funkcí a povinností.

RETRO BATOHY NYNÍ SE 40 % SLEVOU!!

Klub českých turistů a cesta do Paříže

Prvním činem Klubu českých turistů byla v roce 1889 organizace velké výpravy českých turistů na světovou výstavu do Paříže, která byla jednou z hlavních senzací konce minulého století. Výpravy se zúčastnilo celkem 363 mužů a žen, tedy o třetinu více, než bylo toho času členů klubu a její ohlas v české společnosti byl veliký.

Pro zajímavost, Klub českých turistů se stal touto cestou do Paříže velkou inspirací pro mnohé další české turisty a zajistil první větší příjem do pokladny mladého klubu ve výši 1 000 zlatých (tehdejší rakouská měna), což pro srovnání přibližně představovalo náklady na stavbu slušného domku.

Aktivity Klubu českých turistů se dále soustředily na výstavbu objektů spojených s výstavou chystanou na rok 1891 na pražském Výstavišti. Vedení klubu se rozhodlo, že se výstavy zúčastní s vlastním velkým pavilonem, tento pavilon byl po výstavě přenesen na vrchol Petřína, kde doplněn bludištěm tam stojí dodnes. Klub na něm tehdy vydělal za vstupné od 218 000 návštěvníků dalších 18 000 zlatých, které se pak staly základem jmění klubu. Tyto prostředky byly posléze investovány do turistických chat a rozhleden. Také na úpravu a značení turistických tras a dalších zařízení pro veřejnost.

Naprosto úžasné je, že Dr. Kurz (zakladatel Klubu českých turistů) inspirovaný výstavbou Eiffelovi věže v Paříži seznámil v lednu r. 1890 českou veřejnost projektem výstavby rozhledny na Petříně. Každému tato myšlenka přišla jako nemístná fantazie, zvlášť když rozpočet činil přes 100 000 zlatých. Vedení klubu českých turistů se však ihned spojilo s odborníky a předložilo veřejnosti projekty s věží o výšce 60 m s restaurací, lanovou dráhou s technicky zajímavým pohonem na principu převahy vody, napouštěné do nádrže vozu na horní stanici. Základy rozhledny i zemní práce na lanovce byly po tuhé zimě dohotoveny v květnu 1891, ocelová věž byla následně dostavěná 2. července téhož roku.                                                                    

Život Vojty Náprstka

Významnou a nesmazatelnou osobností spojenou s českou turistikou je Vojta Náprstek. Během studií práv se v roce 1848 aktivně zúčastnil povstání v Praze i ve Vídni. Poté, co byla revoluce potlačena, musel před zatčením uprchnout. Spolu s přítelkyní nastoupili do zaoceánské lodi a odjeli do USA. Ve Spojených státech prožil celkem 10 let, v jejichž průběhu se živil různými činnostmi – jako truhlář, nádeník, knihkupec, politik a diplomat.

Jeho knihkupectví se stalo krajanským střediskem pro vystěhovalce přicházející z Čech. Byl členem vládní expedice, jejímž úkolem bylo prozkoumat indiánský kmen Dakota; toto byl pravděpodobně první impuls, který jej nasměroval k etnografii.

Byl považován za „Českého konzula“ všech Čechů žijících v zahraničí. Rád navštěvoval Anglii jako kolébku průmyslového pokroku a také se stýkal s mnohými představiteli sbírkových institucí. Také díky tomu stále více rostly jeho sbírky, proto roku 1862 změnil svůj rodný dům na České průmyslové muzeum (dnešní Náprstkovo muzeum), jehož významnými sponzory byla jeho matka i manželka.

Přispěvateli do jeho sbírek byli například cestovatelé Emil Holub, Josef Kořenský, Enrique Stanko Vráz, zoolog Antonín Frič, jazykovědec Bedřich Hrozný, básník Julius Zeyer, první ředitel muzea Ludvík Kottner s manželkou, nebo Vojtova manželka Josefina, která pravidelně průmyslové výrobky z oboru textilu a galanterie nejen nakupovala, ale také vybírala dary předmětů od členek Amerického klubu. Přesto se pomalu oslaboval původní účel muzea, a to přinášet veřejnosti praktické ukázky soudobé techniky, řemesel a průmyslu. Stále větší důraz byl kladen na rostoucí národopisné sbírky.

Klub českých turistů a jeho založení

11. června roku 1888 založil Vojtěch Náprstek společně s Vilémem Kurzem st., Františkem Čížkem a Vratislavem Pasovským Klub českých turistů.

Své pokrokové smýšlení projevoval veřejně jako bezvěrec a hlásal je i po smrti, kdy si jako jeden z prvních Čechů přál být zpopelněn. Protože to však tehdejší Rakousko-uherské zákony neumožňovaly, jeho ostatky musely být převezeny ke zpopelnění do města Gotha v Durynsku (Německo). Zemřel bezdětný, v závěti svůj majetek připsal svému muzeu; součástí jeho osobních sbírek bylo 46 tisíc svazků knih a 18 tisíc fotografií. Jeho urna je uložena v Náprstkově muzeu v Praze.

Vojta Náprstek byl rovněž finančním mecenášem mnohých českých cestovatelů.

Zdroj fotografií:

timixi.com/timeline/detail/239?backlink=kce0j

archiv.radio.cz/cz/static/kct

novinky.cz/clanek/zena-styl-josefa-naprstkova-zena-pro-kterou-bylo-paradeni-zbytecne-a-nepodstatne-40012669