Turistické značky v Čechách a jejich vývoj

Je opravdu úctyhodné, jaké dnes máme možnosti ohledně dostupnosti nejrůznějších materiálů, které nás seznamují a pomáhají nám s orientací v přírodě. Nejen díky internetu je možné se dokonale seznámit s možnostmi plánovaného výletu a vyhledat si atraktivity, které nás nejvíce oslovují.

Papírové publikace, které nás odkazují na atraktivní místa v okolí, jsou k dostání prakticky kdekoliv. Od městských infocenter až po rodinné penziony, jež se svým zákazníkům snaží nabídnout ty nejlepší zážitky. K tomu nutno dodat, že obavy z nenalezení plánovaného turistického cíle jsou takřka mizivé. Značení turistických tras je u nás na světové špičce a o to zajímavější je fakt, že tomu bylo zásluhou českých turistů už kdysi.

Turistické značky na našich stezkách

Původně se trasy značily pouze pomocí záseků na stromech, různého kladení větví, dřev a kamenů. Skutečné značení turistických tras se začalo objevovat až s počátkem 19. století. Značení většinou prováděli majitelé místních turistických chat a nocleháren. O zřizování a značení tras se od roku 1889 staral Klub českých turistů. V uvedeném roce byly označeny cesty v údolí Vltavy, okolí tehdejších Svatojánských proudů (dnes pod hladinou Štěchovické přehrady). 

Používaly se velké turistické značky s prostředním pásem 10 cm širokým s bílým pruhem po obou stranách o šířce 4 cm. Byla tehdy zřízena takzvaná označovací družstva. Tvořilo je vždy 3-6 členů a dále několik nosičů materiálu. Nejprve se používala pouze červená barva, později modrá a od roku 1916 i zelená a žlutá. Prostřední pás turistické značky byl zúžen na 4 cm. K roku 1938 dosahovala celková délka značených československých tras 40 000 km a ve světě tak neměla konkurenci.

Nejprve se používala pouze červená barva, později modrá a od roku 1916 i zelená a žlutá.

Kromě Klubu československých turistů značila i Pohorská jednota Radhošť (R. Beskydy), v Jihlavě turistický spolek Čeřínek a v Praze a Plzni Klub dělnických turistů, který s KČST spolupracoval. Československá obec turistická zavedla tvarové turistické značky ve vnitrozemí.

Turistické značky po druhé světové válce

V roce 1938 bylo značení zastaveno a k obnovení došlo až po roce 1945. Tehdy byly pořádány značkářské brigády a značení tvarové bylo nahrazeno pásovým.

V letech 1950-1954 byla sjednocena tělovýchova (Československý svaz tělesné výchovy) a KČT se stal její součástí. Byl nedostatek financí a značení nebylo příliš intenzivní.

V roce 1954 vláda vydala usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu a poskytla finanční podporu. O čtyři roky později byl schválen čtyřstupňový služební odznak Turista - značkař. V tomtéž roce byla vydána směrnice o jednotném řízení turistických cest v celém ČSR, za značení tedy odpovídaly jen orgány turistiky.

Registrační karta do klubu Českých turistů, vlevo vidíte, jak vypadal odznak značkaře.

V roce 1967 byly zrušeny krajské složky a vytvořily se oblastní značkářské komise, vždy pro dva kraje společně (jen Vysočina samostatně).

V období 1975-1985 byly značeny vycházkové okruhy.

Po roce 1989 došlo k obnovení značených turistických tras podél rakouské a německé hranici, které byly po válce uzavřeny.

V roce 1990 byl obnoven KČT jako samostatné občanské sdružení s vlastní právní subjektivitou, které zahrnulo značení do svého programu. Začaly se značit i cykloturistické, vodní a lyžařské turistické trasy. Od roku 1997 finanční náklady na značení cest hradí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Zajímavosti z historie

Pro zajímavost počátky vývoje kartografie jsou opravdu prastaré. Uvádí se, že mapy jsou starší než písmo. U zrodu map, stály pohnutky ztvárnit nejprve nejbližší okolí, kterým byly vodní toky, tábořiště či lovecké stezky. Jednalo se o jednoduché mapování, které sloužilo pro snadnější orientaci lovce.

V roce 2018 tomu bylo přesně 500 let od vzniku nejstarší mapy zobrazující Čechy. Dnes bychom se jen těžko v takové to mapě vyznali, už jen z toho důvodu, že má jih umístěný na horní straně mapy. Mapy nám dnes nabízejí zcela jiné vyobrazení než tehdy.

Klaudiánova mapa pojmenována po Mikolášovi Klaudiánovi je ve své většině věnována erbům významných rodů a ikonám koruny nebo štítu. Tyto symboly rozlišují města mezi královská a poddanská, dále je zde rozlišení mezi města kališnická a katolická. Její poslední třetina je věnována samotné mapě.

zdroje :

DP Martina Šmejkalová

cs.wikipedia

vysocina.rozhlas.cz

svatosi.cz

irozhlas.cz/fotogalerie/6936230?fid=5694229